Hele, příroda ví, co dělá…

5. 02. 2014 14:02:52
“Je teda fakt strašný, ale víš jak to je, příroda prostě ví, co dělá. To bude dobrý, uvidíš.” “... a hlavně, buď ráda, že to bylo takhle brzy. Jsou i daleko horší případy.”

“Tak teď jen přijít na to, proč se to stalo, viď?”

“Jedné mojí známé se to taky stalo, ale to byl teprve masakr...”

“Hlavně, že už jedno zdravý dítě máš.”

“Nevěš hlavu. Vsadím se, že za dva měsíce budeš znovu těhotná...”

 

Už nebrečím. Jen tupě civím. Stala jsem se pozorovatelem vlastní bolesti. Je rychlá jako ta smrt sama...

“Honzí, mám neskutečnou chuť jít dnes sama do kina, neva?” Ani jsem nevěděla, co dávají. Křídla Vánoc. Nový český film. No snad to nebude úplná blbost...

Bylo to nádherný. Pro mě přesně to, co jsem ten den potřebovala. Víte třeba, že když Vám zvoní v uchu, tak je to proto, že ANDĚLÉ už nevědí jak jinak Vám něco velice důležitého sdělit? A víte také, že jsou všude kolem nás? Touží nám pomoci, ale nemohou... nemohou, dokud je o to nepožádáme. Krásný film!

Po jeho skončení jsem šla na ... toaletu. A najednou mě to totálně skolilo. Nepopsatelně silný STRACH. Bum, PRÁSK přes hlavu mačetou. Začala jsem se klepat po celém těle. Pod tím tlakem jsem se musela chytnout umyvadla. “Co se to děje? Co se to děje?”, šeptala jsem si stále dokola. Nemohla jsem dýchat... Držela jsem si bříško a vědomě zaháněla všechny ty podělaně špatný myšlenky. 

“Snažila ses to znásilnit pozitivním myšlením, viď?”, zeptal se mě otevřeně jeden z mých učitelů.

STRACH - to je opravdu ochromující věc.

Bylo po 23h a já zaparkovala u nás před domem. Stále jsem se klepala jako ratlík. “Přestaň myslet na takový nesmysly. Miminko je v pohodě. A víš, že na co myslíš, to přivoláváš!”, říkal mi můj vnitřní hlas a mě začalo silně zvonit v uchu... “Andělíčkové, prosíííím, pomozte mi. PROSÍÍÍM!”

A najednou jsem se klepat přestala. Zhluboka jsem vydechla a otočila hlavu doleva. Tam je park a divné sochy. Nikdy jsem umění moc nerozuměla. Sochám už vůbec ne. Ale teď jsem vytřeštila oči. Obrovská socha dítěte. Socha dítěte, které je ke mě zády. Obrovská socha sedícího dítěte, které má na hlavě jakési špunty. Dítě, které má svou hlavu se špunty bolestně zakleslou ve svých dlaních... A na té soše blikalo červené světýlko.

V tu chvíli jsem přestala mít i STRACH a věděla jsem, že je KONEC.   

Druhý den ráno mi paní doktorka Eliška v Motolské nemocnici nahlas sdělila to, co jsem (ne)věděla... “Je mi to moc líto, ale vašemu miminku přestalo bít srdíčko.”

Je neuvěřitelné, jak se tělo dokáže zkroutit pod psychickou bolestí...

Ale realita je realita, takže:

“... pozorně mě poslouchejte, ať víte, kam v pondělí na zákrok jít. Půjdete do uzlu C, do 5. patra. Tam počkáte na příjem, kde odevzdáte tyto dva formuláře. Prosím Vás, vyplněné, ano? Někdo to přinese totiž i nevyplněné, tak už to pacientům raději říkám. Poté půjdete v tom samém patře po modré trase do uzlu E, kde vám udělají EEG. Vnímáte mě? S výsledky půjdete zpět za sestrou, která vám ukáže, kde budete ležet. Ráno NIC NEJÍST ani NEPÍT. Je to všechno jasné? Tak a teď vám vezmu krev. Ale odkud, to teda nevím... no zapumpujte mi, snad na mě něco vyleze...”

Vyšla jsem ven, podívala se na svého muže a s veškerou pomocí vyšších sil, jsem TO musela poprvé říct nahlas... “Našemu miminku přestalo bít srdíčko. Naše miminko už nežije...” A lapajíce po dechu jsem se sesypala k zemi...

Byl to jeden z nejtěžších víkendů v mém životě. Proměnila jsem se v zuřivé, zraněné, rozervané, krvácející, řvoucí zvíře. Můj muž byl v plné síle a lásce se mnou.

V neděli, den před zákrokem, jsem se probudila a věděla jsem, že musím ještě ten den jet na Ještěd. Nikdy před tím jsem tam nebyla... Jeli jsme. Na vrcholu jsem se šla nadechnout té výšky. Byla hustá mlha. A kdo z Vás na Ještědu byl, tak ví, že na vrcholku, tam, kde se lidé chtějí většinou nadechnout té výšky, sedí ta stejná socha dítěte jako před mým domem. Socha dítěte se špunty na hlavě a s hlavou zakleslou v dlaních...

Díky Vesmíre, za Tvou moudrost!!!

Ten večer jsem svému miminku napsala dopis. Dopis vyznání své nejniternější lásky, úcty, hlubokého respektu a také dopis na rozloučenou: “Má lásko, z celého srdce Ti děkuji, že sis právě mě vybralo za svou maminku. Je to pro mě nebeský, vesmírný dar. Miluji Tě od první chvilky, kdy jsem se dozvěděla, že JSI... 

Druhý den ráno jsem vzorně splnila všechny instrukce vrchní sestry a v bílé košilce čekala, až zavolají mé jméno... “Berková”, ozvalo se. Pohladila jsem Tě, poděkovala Ti a ...

Po probuzení z narkózy jsem slyšela Tvé poselství:  DOKUD TI BIJE SRDCE, MAMI, TAK ŽIJ!!!

Tak já jdu na to, lásko... :-) A DĚKUJI!!!!!!!!!!

Tvá máma.


P.S. Té sochy před domem jsem si nikdy předtím nevšimla. Nikdy jsem kolem ní totiž vlastně úplně nešla. Červené světýlko byl odraz alarmu z palubní desky. Netušila jsem, že máme alarm... 

Více o mých aktivitách najdete na: www.strollering.cz/nove-seminare/

Probuďte svou intuitivní, přirozenou ženskou DIVOKOST.

Autor: Edita Berková | středa 5.2.2014 14:02 | karma článku: 9.40 | přečteno: 361x

Další články blogera

Edita Berková

Zaslechla vnitřní hlas a obrátila svůj život vzhůru nohama!

Za 2 měsíce mi končí rodičovská dovolená, a to znamená, že bych potřebovala pomoct s následujícími otázkami:

13.11.2018 v 9:26 | Karma článku: 6.97 | Přečteno: 266 | Diskuse

Edita Berková

Stačí přestat pind... aneb mluv jen o tom, po čem toužíš

Význam slova pindat je mluvit bez obsahu, beze smyslu, zkrátka žvanit. Zvláštní, neboť Google člověka navede na pana Pindarose nebo Pindara? Jak může někdo takto pojmenovat své dítě?

13.9.2018 v 10:13 | Karma článku: 8.30 | Přečteno: 533 | Diskuse

Edita Berková

Cože, ty necvičíš jógu? Tak to jsi ale úplně VYŘÍZENÁ...

Hele, teď bez p*dele, neblbni! Jóga není jenom pro ty ohebný, mladý a hubený. Jóga může být i pro tebe. Určitě by tě z toho mohla vylízat Hathajógapradípika nebo Pataňdžaliho Jógasútry.

7.9.2018 v 9:26 | Karma článku: 11.84 | Přečteno: 292 | Diskuse

Edita Berková

Děláš si srandu, že nebudeš doma na narozky svého syna?

Někde jsem slyšela, že na tu naši nádhernou planetu Zemi se prý stojí fronta. Dostat šanci se sem narodit je tedy jako ta nej výhra na světě. Máme totiž šanci si tu na plné obrátky prožít lásku, závist, svobodu i vězení...

3.5.2018 v 10:10 | Karma článku: 5.41 | Přečteno: 171 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Zlá

Moje rodina vybavila mě malým sebevědomím, množstvím dědičných chorob a strachem z lidí. Křídla mi polámala s takovým důvtipem, že pro další zájemce bylo už slovy hračkou dorazit je docela.

16.12.2018 v 19:59 | Karma článku: 18.83 | Přečteno: 573 | Diskuse

Jan Hulik

Dopis ženě, kterou by měl každý znát.

Ještě nikdy jsem nepsal žádné ženě dopis tak zmaten, jako píši vážená pani dnes Vám. Vůbec nevím jak začít a jak pokračovat, ačkoli mi to jinak nedělá žádné potíže.

16.12.2018 v 15:00 | Karma článku: 6.44 | Přečteno: 359 | Diskuse

Jitka Štanclová

Ženy za pultem, muži před pultem...

"Já chci ten chytrý hrnec a to hned", křičel muž na celý obchod. Vánoční šílenství totiž právě bralo na obrátkách.

13.12.2018 v 14:10 | Karma článku: 23.33 | Přečteno: 657 | Diskuse

Alena Suchopárová

K Vánocům dárek.... dělat, co opravdu chci.

Nikdy jsem o tom nepřemýšlela. Kolik je věcí, které chci. A kolik je věcí, které vlastně dělám a nechci. A přesto ty první nedělám. A ty druhé dělám. A to celé, protože....

12.12.2018 v 23:31 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 331 | Diskuse

Kateřina Karolová

Lopatu na sníh do ruky těm, co pohrdají matkami na mateřské

Od té doby, co jsem matkou, mě často napadá, k čemu tak přirovnat tu naší bezva dovolenou. Jak jí co nejvýstižněji popsat všem těm, kteří matkami nejsou, přesto však námi, ufňukanými matkami, pohrdají.

11.12.2018 v 16:54 | Karma článku: 38.80 | Přečteno: 4115 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 440

Jsem milovnicí humoru, radosti, akce, modré indulony, hor, lyžování a praskajícího dřeva v krbu. S blížící se čtyřicítkou (leden 2018) mi na vrata začala bušit silná potřeba změny.

Mlátila tak silně, že jsem byla doslova nucena v sobě vykutat zbytky odvahy a nakopat svůj strach a lpění do zadnice.

Prodala jsem svou značku Strollering a založila jsem ÚŽASNÝ STAV aneb vysílání na frekvenci ŽIVOT NÁS MÁ BAVIT. V současné době chystám zbrusu novou audio-knihu s názvem Hoďte kolo do pole! Příběh o normálnosti většiny žen.

Více v mém audio blogu nebo na mém INSTAGRAMU.

Najdete na iDNES.cz